10. Přípravy

12. listopadu 2006 v 22:01 | Flave |  Harry Potter a Fénixův dědic I.
Tady je opravená 10. kapitola.
Přeji pěkné počtení.
Díky Flave :-)
*

10. kapitola Přípravy
Ocitl se v nějaké místnosti.
Chvíli si to tu prohlížel a vzápětí ji poznal.
Kruhová místnost s křeslem uprostřed.
Byl Ve Voldemortově sídle.
Tedy snad to je jeho sídlo.
Na křesle potaženém zelenou látkou seděl sám Voldemort.
Kolem sebe měl shluk smrtijedů rozestoupenýh kolem něj.
V šeru prosvítaly jen smrtijedské bílé masky a Voldemortovy rudé oči, které zkoumaly jednoho po druhém.
"Jsem rád, že jste tu všichni." řekl ledovým hlasem.
"Svolal jsem si vás proto abych vám, řekl, že už mám čekání dost a proto zaútočíme dříve než jsem měl v plánu."
Harry si všiml až teď, že v místnosti jsou jen ti smrtijedi, kteří byli vybráni, aby útok provedli až do konce.
To znamenalo, že nikdo nesmí přežít a že by mělo být kolem toho, co nejméně rozruchu.
"A zaútočíme teď hned. Není důvod čekat a oni budou nepřipravení. A nepomůže jim ani ten Potter." zašeptal s nenávistí v hlase.
"Připravte se, za hodinu se sejdeme na určeném místě."
Smrtijedi se poklonili a pomalu odcházeli z místnosti pryč až na jednoho, který tam zůstal.
"Luciusi, zůstaň ještě chvíli."
Malfoy se roztřeseně vrátil a poklekl před pánem zla.
"A-ano, pane?"
Strach v jeho hlase byl znatelný a jak se zdálo Voldemort měl z toho potěšení.
Jeho rudé oči se pronikavě podívali na smrtijeda před sebou.
Ten pod pohledem ucukl a sklonil hlavu.
"Luciusi, už jste našli toho zrádce?"
Smrtijed se roztřásl ještě víc a zakoktal: "N-ne p-pane."
Voldemortův obličej se stáhl do zlověstného úšklebku.
"Crucio!"
Malfoy pod kledbou padl a začal se svíjet v neskutečných křečích.
Jeho křik se rozléhal po celé místnosti.
Voldemort uspokojeně sklonil hůlku.
Lucius zůstal ležet bez hnutí, jen sem tam mu tělem proběhla doznívající křeč.
"Vstaň!"
Malfoy se vyhrabal ztěží na nohy a zůstal stát na roztřesených nohou.
Byl od pána zla na Crucio už zvyklý a tak ho to tolik nezmáhalo.
Ale přesto se cítil, jakoby ho přejeli parním válcem.
"Dám ti poslední šanci, Luciusi. Jsi můj nejvěrnější a proto bych tě nechtěl zabíjet, jen tak. Pokud se vám dnes podaří zabít ten odpad kouzelnického světa, nechám tě žít."
"Děkuji, pane."
Poklekl a políbil Voldemortovi lem hábitu.
"Teď zmiz." zasičel.
"Musím se připravit na ten útok."
Lucius se poklonil a vyšel z místnosti.
Harry se probudil slitý potem.
Posadil se na posteli a postupě si uvědomoval, co před chvíli viděl.
Voldemort chce zaútočit už dnes v noci.
Problém však byl, že nevěděl, kde zaútočí.
Bylo spoustu možností.
Mohli to být jeho spolužáci: Nevile, Seamus, tomas a další.
Své příbuzné vzal taky na vědomí, ale pak si uvědomil, že Voldemort mluvil cosi o kouzelnickém světě.
Myšlenky se mu honily hlavou, jako splašení testráli.
Uvědomil si že musí varovat Remuse.
Vstal rychle z postele a vyběhl potichu z pokoje.
Věděl, kde má Remus pokoj a tak ho našel rychle.
Nesměle zaťukal a vstoupil.
Remus se na něj rozespale podíval.
Jakmile však uviděl Harryho vyděšený obličej ospalost ho opustila.
Sedl si a podíval se na budík, který mu ležel na stole, stejně jako v Harryho pokoji.
"Co se děje, Harry? Vždyť jsou dvě hodiny ráno."
"Remusi, ten útok. Má přijít už dnes v noci. A podle toho, jak se tvářil Voldemort, tak to bude už brzo." vyhrkl ze sebe.
Remus zbledl.
"Měl si zase sen, že?"
"Jo, ale to není teď důležité. Musíme něco udělat."
"Musíme kontaktovat Brumbála, aby věděl, co se děje. Ale jak, to nevím." složil ruce a uvažoval.
"Něco zkusím." řekl Harry a vytáhl svou hůlku.
Nosil ji pro všechny případy pořád u sebe.
Měl takový pocit, že to dokáže.
Vykouzlil jednoduchým zaklínadlem plamínek ohně a zašeptal: "Fawkesi, prosím potřebujeme pomoc."
Remus na něj zíral, ale nic nezaslechl, protože Harry šeptal.
Měl, ale takový pocit, že už to někde viděl.
Ano. Brumbál tohle dělal, když potřeboval, aby přiletěl Fawkes.
V tu dobu byl, ale přeci Harry v bezvědomí, tak jak tohle umí?
Umínil si že se ho na to později musí zeptat.
Harry zhasl plamínek a hůlku schoval.
Za pár okamžiků se v pokoji zablesklo a objevil se fénix.
Harry se na něj usmál a v rychlosti mu vypověděl, co ví a aby to předal Brumbálovi.
Harrymu se zdálo, že fénix přikývl a po té zmizel v záblesku.
Remus neschopen nic říct jen seděl.
"Za chvíli tu bude pomoc."
Remus se vzpamatoval a zvedl tázavě obočí.
"Harry, jak si to dokázal?"
"Na to teď není moc času."
Sám nevěděl, jak to udělal, ale najednou cítil, že to umí a že to dokáže.
Chtěl ještě něco říct, ale najednou ucítil v hlavě nějaký slabý hlásek, který se postupně zesiloval až nabyl na srozumitelnosti.
/Pojď do komnaty fénixe, Harry Pottere./
Harry ten hlas znal.
Snažila se s ním spojit kniha.
Harry se až lekl.
"Děje se něco, Harry?" zeptal se ´ho starostlivě Remus.
"To nic." Snažil se zamluvit.
"Jsem jen unavený a ještě slabý."
"Omluvíš mě? Musím si odskočit."
V tu chvíli ho nic jiného nenapadlo a tak vyskoušel první věc, co ho napadla.
"Jasně."
Harry na nic víc nečekal a vyrazl zpátky do svého pokoje.
Po chvíli pátrání toho zprávného místa a usilovného přání se dostat dovnitř se ocitl v komnatě.
Znova na něj dolehla ta krása, ale nyní se jí nemohl nechat unést.
Věděl, že nezbývá moc času.
Zasedl za stůl a otevřel knihu.
Opět se zbarvila do safírova a opět se zadíval na obrázek fénixe.
/Zavolala jsem tě, protože cítím, že budeš muset brzy odejít a mně zbývá ti říci ještě pár věcí./
Harry přikývl.
Věděl, že kniha ví všechno, co se stalo.
/Zaprvé ti musím předat safírového fénixe./
Kniha na chvíli zazářila a pak se vedle ní objevilo malé modré vejce.
Harry byl překvapený, jak je malé.
/Starej se o něj dobře./
/Budu. To slibuji./
Harry natáhl ruku a dotkl se skořápky.
Byla teplá a jakoby v ní tepal život.
/Za chvíli se vylíhne, ale ještě než se tak stane, tak mě poslouchej.
Jste celkem tři dědici. Safírový, to jsi ty, Smaragdový a Temný.
Modrý, zelený a černý fénix.
Jak jsi už pochopil, Tenmý dědic je na temné straně.
Vy ostatní jste na té dobré.
Musím tě však varovat, že dědicové jsou více náchylní se přiklonit na temnou stranu.
Proto si dávej pozor.
Nejlépe uděláš, když najdeš Smaragdového dědice a spojíte své síly.
Pokud však už není na druhé straně.
To by jsi neměl šanci, protože když se spojí Temný s někým vás, ten druhý je slabší a nedokáže ty dva porazit.
Ale když se spojíš se Smaragdovým, tak máte naději./
/Takže musím najít toho druhého dědice a pak máme šanci?/
/Ano, Harry Pottere./
Harry uvažoval jestli to dokáže.
/Pokusím se o to./
/O tom nepochybuji./
Ještě ho zarazila jedna věc.
/Ty říkáš, že já a Smaragdový dědic máme větší náchylnost se přidat na temnou stranu k Temnému?/
Tahle možnost ho vyděsila.
Doufal, že se tohle nikdy nestane, ale párkrát o tom uvažoval.
Co kdyby se přidal k Voldemortovi, ale pak to zavrhl.
/Ano. To je pravda./
Ještě ho napadla ještě jedna otázka.
/Můžeš mi prozradit jména těch ostatních dvou?/
/To bohužel nesmím, ale příjdeš na to sám./
Ve vajíčku to začlo klepat.
Harry si ani neuvědomil, že dosud na něm drží ruku.
Na skořápce se objevila malá trhlinka a ta se zvětšovala, až skořápka pskla.
S pípáním se vyklubal malý fénix.
Na sobě neměl ještě žádné peří, proto vypadal směšně.
Harry na něj se zaujetím hleděl a cítil, jak z malého tvorečka vyzařuje podivná mocná síla.
Neodolal a dotkl se ho.
Pohladil ho po hlavičce.
Na ruce ucítil podivný chlad a v zápětí ním projela bodavá bolest.
Harry ucukl rukou a přitiskl si ji na stůl, aby si ji zchladil.
/Neboj se. Teď jste s fénixem spojeni dokonalým poutem/
Harry sundal ruku a otočil ji k obličeji, aby si ji prohlédl.
Vyjekl překvapením.
Na pravé dlani, kterou se dotýkal fénixe se objevila modře zářicí značka.
Harry od ní nemohl odtrhnout oči.
Nedokázal, by vypovědět, jak vypadá.
Byla, tak nádherná a tak plná magie, která Harrymu prostupovala celým tělem.
/Co je to?/
/Jak už jsem říkala, je to znamení, že jsi spojený s fénixem a také, že jsi dědic.
Proto bych ti radila, aby jsi ji schovával.
Budeš tak v menším nebespečí.
Budeš mít, tak výhodu.
Temný zatím o tobě neví a tak by to mělo zůstat, co nejdéle.
Pak ho můžeš překvapit.
Pomocí značky získáváš energii a z ní také vychází kouzla.
Říká se jí gedwëy ignasia (zářivá dlaň).
Ještě ti musím říct o tvé kouzelné moci./
/O ní už přece všechno vím/ namítal Harry.
/Myslím o tvé moci fénixe.
Jediné, co ti mohu říci je, že když budeš v nebezpečí, vybaví se ti nějaké zaklínadlo a to vyslovíš.
Nepotřebuješ ani hůlku./
Harry to všechno vstřebával.
Nemohl tomu uvěřit.
Měl vlastního fénixe, ale za jakou cenu?
Musí zničit Temného a musí dávat pozor, aby odolal.
/Takže budu se muset s tebou rozloučit, Harry Pottere./
Harry se vytrhl ze zamyšlení.
/Jak rozloučit./ nechápal.
/Svůj úkol jsem splnila./
Harry uslyšel v domě nějaký hluk.
/Co to může být?/
/To jsou smrtijedi. Už jsou nejspíš tady./
Harry zůstal zaraženě sedět.
/Jak to víš? A jak se sem mohli dostat?/
/Vím víc věcí než si dokážeš představit./
Harry přikývl.
Nic ho už nepřekvapovalo.
/Běž jim pomoci a dávej na sebe pozor.
O fénixe se starej dobře a nehledej už tuhle místnost.
Nenajdeš ji./
/Děkuji, že jsi mi poradila a jak už jsem slíbil, tak se o fénixe postarám./ odpověděl sklesle Harry.
/Sbohem, Harry Pottere, dědici Safírového fénixe./
/Sbohem./ řekl naposled./
Po té se kniha sama zavřela a utichla.
Harry vzal opatrně malého fénixe do rukou a vyšel z komnaty.
Její zeď se zavřela naposledy.
Povznášející pocit zmizel a on se vrátil do reality.
Až do moc skutečné reality.
Sice nevěděl, jak se sem smrtijedi dostali, ale, jak řekla kniha, musí jim pomoct.
Musí pomoct těm všem.
Ronovi, Hermioně, Remusovi a dalším svým přátelům.
A pak...
Vlastně ani nevěděl.
Měl by najít Smaragdového a pak se uvidí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gil-galad2 Gil-galad2 | Web | 12. listopadu 2006 v 22:35 | Reagovat

moooc moooc mooooc krásné doufám žwe další bude brzo :-p

2 victor victor | Web | 12. listopadu 2006 v 23:26 | Reagovat

Po tak dlouhé době, ale moc moc pěkné. Děkuji.

3 Nini Nini | Web | 13. listopadu 2006 v 14:57 | Reagovat

Pěkný, moc.... A perfektně ukončený, fakt =P

4 katie katie | 13. listopadu 2006 v 15:18 | Reagovat

hezkýýýýýýýýýýýý překrasnýýýýýýýýýýýý

nádhernýýýýýýýýýýýýýýý

mmmmmmmmmooooooocccccc

a mooooooooccccccc se těšííííííííííím na

další

5 Vruon Vruon | 13. listopadu 2006 v 17:53 | Reagovat

Pěkný, doufám, že další kapitolka bude dřív :)

6 Naria Naria | Web | 13. listopadu 2006 v 18:54 | Reagovat

Páni. Doufám, že další kapitolak bude brzo, hodně brzo.

7 Andy Andy | 13. listopadu 2006 v 20:24 | Reagovat

super doufám že bude další je to moc napínaví tak pokračuj pls

8 Flave Flave | E-mail | 13. listopadu 2006 v 21:10 | Reagovat

Všem vám moc děkuju :-))

Člověka moc potěší, když zjistí, že se tohle někomu líbí a počká si třeba i delší dobu na další kapitolu. :-))

Kapitolu se budu snažit přidat, co nejdřív.

Jen jsem chtěla ještě říct, že rozhovory telepatickou formou budou začínat a končit /...

:-))

9 Nini Nini | Web | 14. listopadu 2006 v 9:35 | Reagovat

Beru na vědomí =D

10 Naja Naja | Web | 15. listopadu 2006 v 14:46 | Reagovat

krása fakt

11 Flave Flave | E-mail | 15. listopadu 2006 v 16:17 | Reagovat

Nini, to jsem ráda :-))

Naja, díky :-))

12 KS KS | 15. listopadu 2006 v 16:18 | Reagovat

Tady nekdo cetl odkaz Dračích jezdců.

13 Flave Flave | E-mail | 15. listopadu 2006 v 16:35 | Reagovat

KS, no jo :-))

14 Wyrda Wyrda | 3. prosince 2006 v 22:45 | Reagovat

pěkné, nápadité, ale slyšela jsi někdy o kopírování příběhů?

15 -->Plys<- -->Plys<- | 28. prosince 2006 v 13:28 | Reagovat

Dalši povidka kde je smíchaný Harry Poter a Odkaz Dračích jezdců ale je to dobre

16 Arieva Arieva | E-mail | Web | 21. ledna 2007 v 17:01 | Reagovat

brilantně obšlehnutý Eragon :-)

to byl vtip...skvělá povídka...jen tak dál;-)

17 Revan Revan | 20. února 2007 v 19:17 | Reagovat

hm az moc okopirovany od Eragona i nazvy stejny jako zariva dlan... :(( chtelo by to i vlastni napady!

18 Profesor Profesor | 7. dubna 2007 v 18:40 | Reagovat

Pěkné, ale příliš okatě okopírované.

19 ccf ccf | 18. dubna 2007 v 21:50 | Reagovat

dávej si pozor na s, z. Jinak dobrý

20 Bellatrix Black Lastrange Bellatrix Black Lastrange | 11. června 2007 v 15:07 | Reagovat

Mě pobavila věta:Sice nevěděl,jak se sem smrtijedi dostali,ale,jak řekla kniha,musí jim pomoct.To naprosto vyznívá tak,že musí pomoc,ale komu?S téhle věty vyplývá že smrtijedům.Asi překlep že?Ale mě to pobavilo:)

21 izzik izzik | 24. července 2007 v 19:00 | Reagovat

souhlasim s revan ale umis psat dobře

22 hfh hfh | 31. srpna 2007 v 12:59 | Reagovat

tady nekdo kopíruje eragona

23 hgg hgg | 11. září 2007 v 14:52 | Reagovat

máš ráda eragona viď?

24 asd asd | 7. října 2007 v 16:13 | Reagovat

je to trapne ze kombinujes eragona s pottrem...do ted se mi to libilo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama