17. Myšlenky

30. listopadu 2006 v 14:04 | Flave |  Harry Potter a Fénixův dědic I.
Zde je další kapitola.
Přeji pěkné počtení a za komentáře budu ráda.
Díky Flave :-))
*


17. kapitola Myšlenky
Harry stojí naproti Siriusovi a míří na něj hůlkou.
Najednou z ní vystřelí rudý paprsek a Sirius padá za závěs.
Ještě naposled se na Harryho podívá a on v nich může číst nenávist a bolest.
Hermiona. "Pojď se Harry, podívat. Přišel k nám na návštěvu Remus.
Harry zvědavě vejde do kuchyně.
Je u Veasleyů doma.
Za stolem sedí kostra Remuse a šklebí se na Harryho.
"Harry, jak se vede?"
Podává mu svou kostnatou ruku.
Ron. Hele Harry, mám novou figurku." Ukáže na stůl.
Na hromadě papírů tam leží malá kostřička Arcana.
Harry se ne a ne probudit.
Bylo mu z toho všeho zle.
A ve všech těch kostrách viděl jen jedno slovo.
Vrah.
Najednou se myšlenky začaly rozplývat a místo nich se objevil nějaký stín.
Jakoby ho Harry už někdy viděl.
Stín rostl až zaplnil celou Harryho mysl.
Potom se začal pozvolna vytrácet.
V poslední chvíli se stín sformoval do nádherného orla.
Do konce spal Hary nerušeným spánkem.
Ráno se probudil, jakoby se nic nestalo.
Vše si však pamatoval.
/Arcane?/
/Slyším tě Harry./
/Nepomáháš mi náhodou ve snech?/
Hned si však uvědomil, jak to znělo absurdně.
Toho orla viděl přeci ještě před tím než se Arcan vylíhl.
/Opravdu ne, Harry. A ani bych to nedokázal. Můžu ti pomoci jen od fizické bolesti./
Opět byla snídaně užpřipravená.
Lex dnes vypadal nějak unaveně.
"Děje se něco?" Zeptal se Harry a zakousl se do snídaně.
"Nějak jsem dnes špatně spal." Odpověděl.
Měl kruhy pod očima a celý byl nějaký strhaný.
Harry dobře věděl, jaké to je a hned to pověděl.
"Vím jaké to je."
"A proč?"
"Stratil jsem svého jediného přítele, kterého jsem měl." Řekl smutně.
Přece vzpomínka na Siriuse byla pořád bolestivá.
"Harry nedávej si za to vinu. Ty jsi jistě za to nemohl."
Harryho to překvapilo.
"Je ti to vidět na očích. Víž, když pozoruješ někoho pozorně, tak zjistíš mnoho věcí." Vysvětlil Lex.
Takhle o tom Harry nepřemýšlel.
V jeho světě, když smrtijedi potřebovali něco vědět, použili nitrozpit a bylo to.
Často to však po sobě zanechávalo následky.
Lex zamyšleně hleděl na Harryho.
"Budu tě tu muset nechat odpoledne chvilku osamotě. Musím si něco zařídit. Počkáš?"
Harry přikývl.
"A co ten tvůj ptáček." Nadhodil Lex téma, aniž by věděl, jak se tím Harrymu nezavděčil.
/Kruci, co teď mám říct./
Na tohle nepomyslel.
"No vlastně už včera odletěl." Lhal Harry.
Lex se na něj tázavě podíval.
"No náhodou bylo otevřené okno a on zamával křidýlkama a odletěl."
/Pitomec pitomec pitomec Co to země vylezlo./
/Náhodou, mně se to líbilo. Byla to ta nejpravděpodobnější možnost./
/Ty jsi to celou dobu slyšel?/
/Slyšel./
/A vůbec jsi mi neporadil?/ Rozzuřil se Harry.
/Byl jsem zvědavý, co řekneš./
/Super./
/Harry, myslíš si že bych tě nechal povědět nějakou pitomost? Vážně si to myslíš?/
Harry se uklidnil.
"Hm, a já počítal, že tak malý ještě nevzlétne." Řekl Lex.
Takhle si celé dopoledne povídali o všem možném.
Harry samozřejmě nětkeré skutečnosti pozněňoval neboje docela vypouštěl.
Při otásce, kde chodí do školy, hbitě odpověděl, že do polepšovny Svatého Bruta.
Měl to naučené, protože takhle musel odpovídat i tetě Marge, když k nim přijela ve druhém ročníku na návštěvu.
Potom měli oběd.
Harry se musel při jeho přípravě v duchu smát.
Lex neuměl vařit.
Vůbec mu to nešlo a tak se ho Harry smiloval a dodělal to za něj.
Měli brambory a maso v nějaké sýrové omáčce.
Když pojedli, Lex se zvedl, aby se oblékl.
Pak se rozloučil a ujistil Harryho, že do večeře bude doma.
Ještě než odešel řekl:
"Hlavně nikam nechoď, ať se nestratíš. Nerad bych tě hledal."
Harry se ocitl sám.
Neměl, co dělat a tak si zalezl do postele a začal listovat knihou, kterou si včera koupil.
Byl překvapený, co všechno byla pravda.
Bylo jí sice málo, ale nedokázal pochopit, kde se to všechno vzalo.
Když měl čtení dost, vstal a vyhlédl z okna.
/Myslíš, že tu máme zůstat?/
/Lex je dobrý člověk a hodně s tebou soucítí. Má o tebe strach./ Odpověděl fénix.
/Jak to všechno víš?/
/Tu chvíli, co jsem byl v jeho přítomnosti jsem to vycítil./
/Ty jsi mu prohlížel myšlenky?/ Zeptal se s nadějí, že se něco o Lexi dozví.
Nic moc mu zatím o sobě neřekl.
/Ne, ale jak ti sám říkal, dá se to vypozorovat a někdo to i cítí./
/Aha./ Řekl sklamaně.
/A mohl bys prohlížet myšlenky?/
/Můžu, ale je to nezpůsobné. Ani ty, když se to naučíš mi můžeš zakázat prohlížet víc, než co ty budeš chtít./
/Takže říkáš, že tu máme zůstat./ Konstatoval Harry.
/Aspoň prozatím./ Přisvědčil Arcan.
Harry se zahleděl do dálky a něco spatřil.
Blížila se k němu rychle nějaká bílá šmouha.
Harry ji rozeznal, až byla blíž.
"Hedviko."
Zavolal na blížící se sovu.
Sova zahoukala a vletěla k němu do pokoje.
"Sem rád, že tě vidím." Pohladil ji po peří.
Hedvika ho na přivítanou jemně klovla do ruky.
Vypadala vyčerpaně, ale šťastně.
"Hedviko, musíš letět pryč, než tě tu někdo pozná. Dám ti dopis, který doneseš Weasleyovým."
Sova znova zahoukala.
Vytáhl kufr a vyndal z něj pergamen a inkoust.
Vytáhl si ho ze zlaťáku už dřív.
Pane a paní Weasleyovi, Rone, Hermiono, Ginny a další, co to čtete.
Chtěl jsem se s vámi rozloučit.
Nemůžu už dál.
Dokud budu na blízku, Voldemort vás pozabíjí do jednoho a to nemůžu dopustit.
Proto se s vámi loučím a doufám, že budete žít v klidu.
Prosím, nehledejte mě.
Rone a Hermiono, byli jste moji nejlepší přátelé a nikdy na vás nezapomenu.
Ginny, jen jsem ti chtěl říct, že tě mám rád. Niluju tě a doufám, že budeš šťastná.
S úctou váš Harry Potter, chlapec, který už neexistuje.
Svinul pergamen a připevnil ho kouskem provázku Hedvice na nohu.
"Tak leť." Pobídl ji.
"A nevracej se. Nemuselo by to být bezpečné."
Roztáhla svá křídla a vznesla se.
Harry ji sledoval, dokud mu nezmizela.
Zavřel okno a svezl se na postel.
Odehnal od sebe posledního přítele.
/A co já?/
/Promiň, Arcane. Teď jsi mi zbyl už jen ty a Lex, kterého budu muset dřív nebo později opustit./
/Ale než to nastane, tak by jsi si to měl užít./
/Máš pravdu./
Harry vstal a přesunul se do obýváku.
Posadil se do jednoho z křesel a zahleděl se ven.
Upoutala ho skříň, která tu stála, jako jediný větší nábytek.
Přistoupil k ní a otevřel ji.
Na jedné z jejich polic byla nějaká složka.
Vytáhl ji a vrátil se.
Když ji otevřel vykoukl na něj list papíru.
Smlouva o koupi bytu.
Pan Lex Lexter koupil byt s číslem 11 dne 1. 7. tohoto roku.
Harry dál nečetl.
Zaujalo ho to jméno.
Lex Lexter.
Už ho někde slyšel.
Možná v televizi nebo tak někde.
Složku schoval zpátky do skříně a zbytek doby než se Lex vrátil, jen tak přemýšlel a nebo si povídal s Arcanem.
Lex opravdu přišel, jak slíbil.
Byl v dobré náladě.
Po večeři, kterou připravil Harry si ještě hodnou chvíli povídali a pak šli spát.
Harry usl okamžitě.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jaká je vaše nejoblíbenější postava?

Harry 42.7% (199)
Ron 5.6% (26)
Hermiona 11.8% (55)
Ginny 14.8% (69)
Remus 14.6% (68)
Brumbál 10.5% (49)

Komentáře

1 Gil-galad2 Gil-galad2 | Web | 30. listopadu 2006 v 16:03 | Reagovat

krýsný fakt super :-))))))

2 Fufik Fufik | 30. listopadu 2006 v 16:22 | Reagovat

Jj, fakt moc pěkný!! A ta rychlost je perfektní! =P

3 Cissy Cissy | Web | 30. listopadu 2006 v 16:29 | Reagovat

excelent, jako vždy :P

4 Flave Flave | E-mail | Web | 30. listopadu 2006 v 16:39 | Reagovat

Noc moc děkuju :-))

5 iriska iriska | 30. listopadu 2006 v 17:08 | Reagovat

super, krása dokonalé jako vždy :o)

6 Elvíra Elvíra | Web | 30. listopadu 2006 v 17:19 | Reagovat

Užasný:)))

7 Flave Flave | E-mail | Web | 30. listopadu 2006 v 17:31 | Reagovat

Díky :-))

8 Elu Elu | 30. listopadu 2006 v 18:08 | Reagovat

prepáč, ale.. nerozumela som jednej vete. asi ja pre mňa sformulovaná príliš... nepochopiteľne :]

"Ani ty, když se to naučíš mi můžeš zakázat prohlížet víc, než co ty budeš chtít"

inak.. ráno mi po opravení tej jednej kapitoly zletel net, takže to idem dorobiť až teraz ^^

9 krtek krtek | 30. listopadu 2006 v 19:11 | Reagovat

skvělá kapitola, vím že jsem nedočkavý, ale kdy bude další?

10 Flave Flave | E-mail | Web | 30. listopadu 2006 v 19:22 | Reagovat

Elu, to je moje chyba. Sem to špatně sformulovala, tak to nech tak.

Díky :-))

krtek, díky :-)

No teď možná až v sobotu. Nevím jestli to zítra stihnu, ale budu se snažit.

11 Elu Elu | 30. listopadu 2006 v 20:30 | Reagovat

yop. oky :)

nemas za co, tj malickost ~^

12.-17. hotovo. odoslane ^^

12 Vruon Vruon | 30. listopadu 2006 v 21:10 | Reagovat

Jako vždy dobrý :)

13 Flave Flave | E-mail | Web | 1. prosince 2006 v 16:36 | Reagovat

Vruon, děkuju :-)

14 Flave Flave | E-mail | Web | 1. prosince 2006 v 16:37 | Reagovat

Takže teď jsem dorazila a za chvíli zase letím.

Stihnu vám sem hodit jen takovou anketku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama