A další :-)
Doufám, že se bude líbit.
Za komentáře budu ráda.
Díky Flave :-))
35. kapitola Lektvary
"Harry, vidíš to samé, co já?" zeptal se vyděšeně Ron, když se usnídaně díval do rozvrhu, kterýprávě dostali.
"Jestli myslíš ty Lektvary," řekl zmučeně Harry a Ron přikývl.
""A hned dvouhodinovka a se Zmijozelem."
"Dalo se to předpokládat," skočila jim do toho Hermiona, která si také prohlížela list pergamenu.
"Hermiono!" vyjekli oba.
Když dojídali, postavil se Brumbál a všechno utichlo.
"Jsem rád, že vám chutná." začal.
"Chtěl bych pogratulovat všem, co složili NKÚ a tak mohou pokračovat ve studiu na téhle škole. Tímto bych se chtěl odměnit šestým ročníkům" usmál se zářivě Brumbál.
"Přiděluji každé koleji po sto bodech."
Celá síň se roztleskala kromě Zmijozelských.
Ti se chovali, jako kdyby se nic nedělo.
Po snídani se Harry, Ron a Hermiona odebrali na obávaný předmět.
Zasedli do poslední lavice a netrpělivě čekali.
Ještě rozespalí studenti se trousili a když už všichni seděli, se zazvoněním vešel profesor Snape.
Všechny opustila unavenost a se strachem čekali, co se bude dít.
Snape došel až ke katedře a začal.
"Dnes začneme s přípravou lektvaru, který se nazývá veritasérum."
Ve třídě to zašumělo.
"Jak jistě všichni víte" pokračoval Snape
"tento lektvar je na odhalování lži. Donutí toho, kdo se ho napije, aby odpověděl popravdě na každou otázku," řekl ledově.
"To je přeci zákazaný lektvar," řekla nesměle Hermiona, ale tak aby to Snape slyšel.
"Odebírám deset bodů za vyrušování v hodině," Snape sjel opovržlivýnm pohledem naši trojici.
Harry se opatrně rozhlédl po třídě a všiml si, že za uličkou, sedí Nevile a je bledý.
"Budete ho dělat všichni a nakonci si jeden lektvar na někom vyzkoušíme." ušklíbl se vítězoslavně.
A Harrymu bylo jasné, kdo ten někdo bude.
"Pusťte se do práce. Návod máte v učebnici na straně 68."
Harry si otevřel učebnici na dané straně, ale ještě než začal číst vyrušil ho Ron.
"Jsem zvědavý, kdo bude ta oběť."
"Rone copak to není jasné?" zašeptal Harry.
Ron se na něj zahleděl.
"Myslíš, že ty?" řekl vyděšeně.
"Jsem si tím jistý," potvrdil Harry Ronovu myšlenku.
Přerušila je Hermiona a povzdechla si.
"Kdyby jste se trochu učili, tak by jste věděli, že tenhle lektvar se připravuje celý měsíc. Takže do té doby máme čas." vysvětlovala Hermiona.
Ronovi se ulevilo a Harrymu vlastně taky.
Nechtěl, aby prozradil Snapeovi něco, co bylo tajné.
Třeba, že mu ve druhém ročníku sebrali přísadi na mnoholičný lektvar.
"Pane Pottere, budete tu jen tak sedět?" ozval se ledový hlas, který ho probral.
Začal tedy číst.
veritaserum
Přísady:
plášť Mozkomora, soví pera, hadí oči, listy Paměťovky Jasnozřivé, kopyto Kentaura
Příprava:
nejdříve vyvaříme plášť Mozkomora. Do studeného vývaru nasypeme šest sovích per, dvě hadí oči a nastrouhané kopyto Kentaura. Zahřejeme na teplotu varu a mícháme dvacet minut. Necháme zchladit a třicet dnů louhujeme lístky Paměťovky. Potom opět zavaříme a vaříme, dokud lektvar nezíská svou typickou čirou barvu. Sléváme do malých flakónků.
Efekt:
nejsilnější paměťový lektvar. Jeho použití je přísně kontrolováno ministerstvem kouzel. Používá se při výsleších. Je mocnější než kletba Imperius. Osoba, na kterou je Veritaserum použito, nedokáže vzdorovat a zodpoví všechny otázky po pravdě.
Ta Hermiona je chytrá, pomyslel si Harry, když narazil na zmínku o třicetidenní lhůtě.
Když dočetl, ozval se Snape.
"Všechny přísady máte zde."
Mávl hůlkou a velká skříň, která stála v rohu se otevřela.
Byly v ní rozmanité přísady.
Harry si vzal všechno. co potřeboval a začal přípravu.
Postupoval podle návodu, ale lektvar nevypadal, tak jak má.
Věděl, že průhledný bude až ve finále, ale přez to se mu nelíbil.
Ron byl na tom pdobně a Hermiona, jako obvykle bez chyby.
Asi po hodině měli všichni hotovo a začali balit i když do konce vyučování zbývala ještě hodina.
"Kam si myslíte, že jdete?" vyštěkl Snape.
Všichni se zarazili.
"Říkal jsem přeci, že si vyberu nějaký lektvar a ten pak na někom vyzkouším. Nebo to ty vaše malé mozky nepochopili?"
Zmijozelští se rozchechtali.
Harry se viděsil.
Nepředpokládal, že mistr lektvarů, by zapomněl na to, že se listy pamněťovky musí louhovat třicet dní.
Vrátili se tedy na místo a čekali.
"Takže oním studentem bude"
Chvíle napětí
"Pan Potter."
"Harry, nesmíš tam jít. To nesmí."
Hermiona byla vyděšená ještě víc než on.
Snape namířil hůlkou na veritaséra a zamumlal nějaké kouzlo.
V tu ránu všchny lektvary zprůhledněli.
Tedy skoro všechny.
Některé zůstaly takové, jako byly a některé změnili barvu docela.
Snape potom chodil a prohlížel si kotlíky v kterých se dělalo veritasérum a zkoumal je.
Nakonec si jeden vybral a Hermiona málem vykřikla zděšením.
Poznala si totiž svůj lektvar.
Poznali ho i ostatní.
"Pottere, budu na vás čekat dlouho?" řekl Snape, který i s lahvičkou naplněnou Hermioniným veritasérem mířil ke katedře.
Harryho polilo horko.
Vstal, protože nechtěl, aby Nebelvír přišel o další body.
Všechno v něm vařilo.
Nenáviděl Snapea snad ještě víc než dřív.
Mechanicky došel až k Snapeovi.
Ten odněkud vyčaroval malý hrníčet a odlil do něj trošku tekutiny.
Podal ho Harrymu a ušklíbl se.
Harry byl připraven se toho nenapít.
Naklonil hrnek až k ústům a dělal, že pije.
Přitom měl, ale rty sevřené.
Najednou do něj Snape strčil a Harry nechtě otevřel ústa.
Veritasérum do něj steklo.
Snažil se ho ještě vyplyvnout, ale bylo pozdě.
Příliž pozdě.
Snapeovi se zablesklo v očích.
Hermiona jen nervózně čekala.
Ron už nevnímal.
Harrymu se začala mysl zamlžovat.
Začal se strácet.
Jakoby se ocitl v mlze.
Husté mlze, která zabraňovala v jakém koliv přemýšlení.
"Jak se jmenujete?"
Uklidňující mlhu protrhl ledový hlas profesora Snapea.
Hary neváhal a automaticky odpověděl.
"Harry James Potter."
Připadal si jako robot, který odpovídá na určité příkazy.
Najednou se začlo něco dít.
Začal si uvědomovat, kde je a co se děje.
Pomalu, ale jistě začal bořit bariéry pravdy.
Mlha mizela a on se vracel do reality.
Zůstával však pořád v roli.
Snape si musí myslet, že to na něj funguje.
"Pottere, sebral jste z mého kabynetu někdy nějaké přísady?"
Harry si všiml, že Hermiona zbledla ještě víc.
Harry se v duchu pousmál a odpověděl.
"Ne. Nikdy." odpověděl jasně a bez zaváhání.
Snapea to překvapilo.
Chtěl se ještě zeptat na nějakou věc, ale nestihl to.
Zazvonil zvonek ohlašující konec hodiny.
Všichni s nadšením vyskočili a vyhrnuli se ze sklepení.
Harry se ani nehnul.
Proto vzal Snape nějakou jinou lahvičku a přikázal mu vypít nějakou břečku.
"Můžete jít, Pottere," propustil ho Snape a Harryho napadlo, že to byl lektvar, který ruší účinky veritaséra.
Harry se jakoby vzpamatoval, vzal si věci a odešel za Ronem a Hermionou.
"Co to bylo?" zeptal se Ron, když je Harry dohnal.
Harry pokrčil rameny.
"Prostě to na mě nefungovalo."
"Od Snapea to bylo hnusné," vstekala se Hermiona.
"Jo. Neměl na to právo," přidal se Ron.
Choval se normálně, ale moc ho zajímalo, co to bylo.
Teď to nechá být, ale musí se na to, co nejdřív zeptat Lextera.
Měli potom ještě dvouhodinovku Přeměňování, kde opakovali a po obědě dvě hodiny Dějiny kouzel.
Tam si v klidu mohli popovídat o tom, co se dnes na Lektvarech stalo.
Chtěl se na to Lextera zeptat, ale na obědě nebyl a i později se ani na večeři něobjevil.
Odpoledne s Ronem hrál šachy a Hermiona dělala úkoly, ke kterým donutila i Harryho a Rona.
Chvíli protestovali, ale když viděli, že se Hermiona nenechá obměkčit, tak toho nechali a udělaly si je.
Večer Harry zapadl do postele a když si s Ronem popřáli dobrou noc, skoro okamžitě usnul.
Jeho poslední myšlenka byla na to, že zítra hned ráno mají dvouhodinovku s Lexterem.
katie | 23. ledna 2007 v 13:22 |
super bomba