39. Cvičení a záchranářský komplex

3. května 2007 v 19:07 | Flave |  Harry Potter a Fénixův dědic I.
A další :-))
Pls komenty :-))
Díky Flave :-))
39. kapitola Cvičení a ochranářský komplex
Harry, můžeš do komnaty nejvyšší potřeby? Budeme pokračovat v cvičení.
"Harry stalo se něco?" ostatní zvážněli.
"Já zapomněl, že mám jít za Lexterem. Něco prý potřebuje."
Mrkl na Rona a Hermionu.
Ginny zatím nemusí o ničem vědět.
Všichni přikývli.
Harry vstal a vydal se k obrazu.
Ještě poslal Lexovi odpověď, že už jde a vyšel do studených chodeb.
Ani si nevšiml, že před ním stojí Draco se svými kumpány.
"Pottere," zasičel Malfoy.
"Malfoy," zasyčel stejně tak Harry.
"Co tu děláš?"
"Na to samé bych se tě mohl zeptat taky. Proč vůbec vylízáš z toho podzemí."
"To jsi přehnal, Pottere. A co ten Black. Už je poněm, že?"
Malfoy už držel v ruce hůlku.
Harry se však snažil být v klidu.
Nechtěl by hned na začátku roku dostat trest.
A navíc teď spěchá.
A ještě tu byla věc, které si Harry všiml jen podvědomě.
Zdálo se mu, jako by se Malfoy změnil.
Jeho pohled nebyl tak ledový.
Možná, že v nich byl i strach nebo smutek.
Harry si Malfoyovi hůlky nevšímal a šel dál.
Malfoy na něj vyvalil oči a hůlku sklonil.
Nedovedl pochopit, že se Potter nenechal vyprovokovat.
V komnatě už na něj Lex čekal.
"Dnes si procvičíme pár kouzel.
Harry vytáhl hůlku a čekal.
"Hůlku schovej. Tu potřebovat nebudeš. Postačí ti tvoje energie."
Harry tedy hůlku schoval.
Začneme s něčím jednoduchým. Nejdřív se budeš totiž muset naučit, jak využít energii. Taky tu jsou nebezpečí. Když budeš příliž vyčerpaný nebo kouzlo naopak silné, můžeš špatně dopadnout. Tak a dost teorie dáme se do práce."
Lexter pomyslel, že by potřeboval nějaký kus papíru a komnata mu vyhověla.
V ruce se mu objevil papír.
"Zkus ho zapálit. Zaklínadlo je Brisingr. Stačí jen, když to řekneš."
Harry si převzal papír, zadíval se na něj a zkusil to.
"Brisingr."
Nic se nestalo.
"Musíš se soustředit na oheň a na to,co chceš udělat," radil Lex.
Harry to zkusil znovu.
Chvíli se soustředil na oheň až ucítil znova ten pocit, jako poprvé, ještě u Lextera doma.
Hřejivý pocit se mu rozléval po celém těle až ho zaplnil.
To v něm proudila jeho energie a čekala až ji použije.
Když už cítil, že musí snad vybuchnout, pověděl zaklínadlo.
Papír vzplál jasným ohněm.
"Výborně. Zkus to ještě jednou."
Lex mu podal další kus papíru.
Harrymu se to podařilo i napodruhé a napotřetí.
Potom si zmoženě sedl na zem.
"Dáváš do toho zbytečně moc energie a to tě vysiluje dvojnásob."
"exter si k němu přisedl a chvíli si povídali.
"Tak jak se ti líbila dnešní hodina obrany?" zajímalo Lexe.
"Byla super a hlavně to, jak všichni byli vyděšení z toho, že by se měli už dnes učit," zasmál se.
"A všichni si o mně mysleli, že jsem buď druhý Snape nebo Umbridgeová," zasmál se taky Lex.
"Když vy jste, tak vypadal."
"Harry, už jsem ti říkal, že mi můžeš tykat jestli chceč," změnil téma, což se Harrymu nelíbilo.
Už už si chtěl něco pomyslet, ale v čas se zarazil.
"Měli bychom se vrátit k cvičení," Harry schválně přeslechl předchozí výzvu.
"Tak dobře," povzdychl si Lexter a oba vztali.
Harry ještě párkrát zapálil papír a šlo mu to líp a líp přezto však se rychle unavil.
"Dnes ještě zkusíme zatajování a pak tě propustím," řekl Lex, když si sedali proti sobě.
"Dnes to zkusíme trochu jinak," začal.
"Podej mi ruce a soustřeď se."
Lex ho chytl za ruce a Harry se začal pevně soustředit se zavřenýma očima.
Večer padl do postele strhaný, jak borůvka.
Ale měl ze sebe radost.
Ještě párkrát a bude si moct uzavírat své myšlenky před okolím.
Horší však bylo, když se Lexter snažil probourat bariéru.
Ne, že by chtěl mít před Lexterem nějaké tajnosti, na to se znají až příliž, ale něco by schovat mohl.
Třeba to, co nedomyslel, když mu Lex opět nabídl tykání.
Jsou přátelé, ale když mu Harry začne tykat, už to bude neodvolatelný fakt.
A jak je známo, tak Harry přichází vždy o své přátelé.
Hlavně o ty dospělé.
Remus, Sirius, Cedric.
Nesnesl by to.
To se raději nebude k Lexterovi znát, jen aby se mu nic nestalo.
Dny plynuly a Harry byl čím dál lepší.
Zatajování bez toho, aby na něj někdo útočil, zvládal bravůrně.
I Energii se naučil tak nějak poslouchat.
O pár dní později, když si ho opět Lex zavolal vstoupil do komnaty nejvišší potřeby, která byla jako vždy připravená pro různé nehody.
"Do teď jsme zatím procvičovali jen zaklínadlo Brisingr, aby jsi si osvojil nynější energii. Dnes ti dám jen nějaká další zaklínadla, aby jsi si je naučil a zkusíme zatajování."
Harry přikývl a tak se dali do práce.
Harry si utvořil obraz, který se pozvolna zabalil do modré bubliny.
Chvíli ji držel jen tak a pak ji zkusil poslat Lexovi, který měl rozpoznat jestli je to opravdu pravda nebo ne.
Poslal mu, že dostal Kulový blesk ve druhém ročníku, ale jak víme, bylo to až ve třetím.
"Harry, výborně," pochválil ho Lex.
"Opravdu to vypadá, jako pravda a hlavně je poznat, že tomu věříš i ty, ale já jakož to telepat vím, že to není pravda."
To sice Harryho trochu mrzelo, ale na druhou stranu si řekl, že takový Brumbál telepat není a Voldemort taky ne, takže to bude stačit.
Zkusili to ještě párkrát jenže s tím rozdílem, že se Lex snažil proniknout dovnitř.
Harryho to dost vyčerpalo, ale nic víc se mu za ten den nepovedlo.
"Tady máš ještě ten seznam zaklínadel," řekl Lex, když byl Harry na odchodu.
Lexter mu podal kus pergamenu a vážně se na něj podíval.
"Můžeš to zkoušet tady, ale nikde jinde. Budeme to zatím držet v tajnosti. A ještě jedna věc. Dávej si pozor. Nevyčerpej se příliž. Nikdo tu nebude, aby ti pomohl. Bohužel tu nemůžu být s tebou, protože se blíží ta soutěž o které jsem vám říkal a ne neřeknu ti o čem je," usmál se, když se zrovna chtěl Harry na to zeptat.
"Dobře dám si pozor," přikývl, ale ještě se neměl k odchodu.
"Ještě jsem chtěl vědět, co to mělo znamenat s tím, jak jsem přemohl ten lektvar pravdy."
Málem už na to totiž zapomněl, ale v čas si vzpomněl.
Lex si povzdechl a ještě se posadili.
"Víš, Harry, nevím to jistě, ale nejspíš to je nějaká schopnost dědice. Proto jsem nechtěl, aby jsi o tom někomu říkal. Jestli o tom totiž Brumbál ví, hned by ho to napadlo a čím míň lidí to ví, tím líp. Jsem rád, že jsme na sebe narazili, tak brzy."
Harry už pro tuhle chvíli neměl žádné otázky a tak se odebral do nebelvírské společenské místnosti.
Lex ho prý zase zavolá.
Bylo ještě trochu času do večerky a protože Harryho bolela trochu hlava, rozhodl se, že se půjde podívat do sovince za Arcanem.
Neměl na něj tolik času a to ho mrzelo.
Ještě před tím si však zasel do velké síně na večeři.
Rychle ji do sebe naházel a bez vysvětlení zmizel.
Když přišel do sovince, jedna k němu slétla a přátelsky ho klovla.
"Ahoj, Hedviko," pohladil ji po křídle.
Sova spokojeně houkla a odletěla zpátky mezi sovy, které se chystali na noční lov.
Ahoj, Arcane, pozdravil i fénixe, který se se tiše přiblížil.
Harry si sedl na své obvyklé místo a vše Arcanovi vyložil.
Ten napjatě poslouchal a pak se ozval.
Můžu, tam s tebou bývat já. A kdyby se něco stalo, tak ti můžu předat energii a nebo tě odnést na ošetřovnu. V tom nevidím problém.
Harry se na něj překvapeně podíval.
Tohle ho nenapadlo.
Budeš nápadný, namítal Harry.
Každý přece pozná, že nejsi Fawkes, i když jsi pro ostatní, jako normální fénix.
Fénix se na něj podíval jasnýma modrýma očima.
Nepamatuješ si, jak jsi zavolal Fawkese, ještě o prázdninách?
Harry se plácl do čela.
Zavolal přece, do ohně fénixovo jméno a on se tam pak objevil.
Jenže ty jako dědic to máš ještě jednoduší, pokračoval Arcan, když si Harry rozvzpomněl.
Stačí, když se semnou spojíš a řekneš mi to.
Spojení by mělo už i na takovou vzdálenost fungovat.
Takže to bychom měli, usmál se Harry, který měl o starost méně.
Nevěděl, by jak by měl vysvětlit, že má fénixe a kde ho vzal.
Zbývala ještě asi čtvrt hodinka do večerky a Harry se zvedl k odchodu.
Navíc mu začínala být zima a dostal hlad.
Na večeři se totiž moc nenajedl.
Rozloučil se tedy s Arcanem a Hedvikou a vyšel do chodeb.
Všude bylo už ticho a prázdno.
Ve velké síni to však vypadalo jinak.
Všechny kolejní stoly byly prázdné, kromě Mrzimorského, kde probíhala nějaká nespravedlnost, jak si Harry po chvíli všiml.
Jedna osoba tam seděla a tiše večeřela, když tu najednou se nějaký chlapec začal posmívat.
"Nevíte, proč ji sem přijali?" zeptal se ostatních.
"Dělá tu jen ostudu," přidal se další.
"Takovej slepoň," přidal se další.
"Spíš slepoňka ne?" rozesmála se jedna dívka.
V tu ránu se všichni rozesmáli.
Právě sedící a večeřící Cat nevěděla, co má dělat.
Byla na tohle zvyklá, ale pořád jí to vadilo.
Přemýšlela, že odejde, ale v tu chvíli se odedveří ozval pro ni známý hlas.
"Copak může za to, že nevidí? Jak by vám bylo, kdyby jste byli na jejím místě a někdo by se vám posmíval. Jste jenom pitomci, kteří odsuzují, aniž by ocenili lidské hodnoty."
Harry byl naštvaný, ale pořád mluvil klidně.
Došel k Cat, vzal ji za ruku a vedl ji pryč od překvapených Mrzimorských.
"Děkuju ti," usmála se na něj Cat, když byli pryč.
"Neomlouvej se. Jsou to takový pitomci, že už to snad víc nejde. Jak můžou něco takovýho říct."
Harry uvnitř zuřil.
Cat to vycítila a snažila se ho uklidnit.
"Lidi jsou prostě různí. To si nevybereš. A já se s tím musím smířit."
Harry se už docela uklidnil a až teprve teď ucítil divný pocit.
Nedokázal to pojmenovat, ale byla to snad směs všeho.
Měl sice vztek na ostatní, jak se k ní chovali, ale taky cítil, že ji musí bránit a ochraňovat.
Něco takového ještě nikdy necítil.
Měl sám v sobě zmatek.
Cho i Ginny byly tak jiné.
Tak zemské, by řekl.
Naopak Cat se mu zdála, jako něco nadpřirozeného.
Říká se že každý člověk má v sobě něco zlého, ale Cat, jakoby nic takového neznala.
"Proč jsi to vlastně udělal?" vyrušila ho Cat z jeho myšlenek.
"Ehm. Co?"
Harry byl zmatený.
"Myslím, proč jsi se mě zastal," vysvětlila.
To Harryho zarazilo.
"Vlastně ani nevím," přiznal se.
"Ale možná je to proto že nemám rád nespravedlnost a jak by řekla Hermiona, mám záchranářský komplex."
Na to se oba rozesmáli.
Ještě si chvíli povídali a pak se rozešli do svých kolejí.
Harry do Nebelvírské, kde na něj čekali kamarádi, které ohledně Cat nechával v nevědomosti a Cat do Mrzimorské s divným pocitem, že tam bude sama bez Harryho.
Cítila k němu totiž něco zvláštního.
Na minulé škole měla sice kluka, ale tohle bylo jiné.
Cítila, že se nemusí bát, když bude s ním.
Harry, který se vyhl svým přátelům s výmluvou, že je unavený, si zalezl do postele a přemýšlel.
Ještě uplynulo dost času, než usnul.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Klikněte, že jste tu byli.

Klik! 100% (1658)

Komentáře

1 Wastow Wastow | E-mail | Web | 3. května 2007 v 19:54 | Reagovat

jé Super kapitolka!

2 romalt romalt | 3. května 2007 v 20:00 | Reagovat

Pěkná kapitolka Flave. Je dobře že jsi zase začala psát.

Jen tak orientačtě? " Kdy bude další?"

3 Flave Flave | 3. května 2007 v 20:10 | Reagovat

Wastow: díky :-))

romalt, Díky :-))

No, tak jestli orientačně, tak nejpozději do neděle.

Ale jestli přesněji, tak možná, že zítra večer by se mohla objevit další :-))

4 Kaitlin Kaitlin | Web | 3. května 2007 v 20:19 | Reagovat

jé, skvělý..=) jsem hrozně ráda, že se tu ta kapitolka objevila tak brzy..=) a kapitolka je fáákt nádherná...=) tý jo, doufám, že tu zejtra bude další..=)

5 Ten-jehož-jméno-raději-nevědět Ten-jehož-jméno-raději-nevědět | Web | 3. května 2007 v 20:20 | Reagovat

Musim přiznat, že jsem utrpěl "menší" šok. Skoro tři měsíce nic a najednou dvě skvělý kapitoly během dvou dnů!

Jsem taky rád že konečně zase pokračuješ. A kdy bude další?:-)(tu otázku nesnášim, ale je to nutnost)

6 Wigy Wigy | 3. května 2007 v 20:21 | Reagovat

Skvělý!!! Konečně další kapitolky! Byly nádherný, jen doufám, že další budou dřív=o)

7 Arcona Arcona | 3. května 2007 v 20:29 | Reagovat

skvělí :-) těšim se na další kapču

8 Sherina Sherina | 3. května 2007 v 21:19 | Reagovat

pěkný, sem ráda že ses tak rozjela :)...konečně si mají chudinky čtenáři co číst :-D

9 iriska iriska | 3. května 2007 v 22:28 | Reagovat

ou ou ou krásné kapitolky :o))

10 kecal kecal | Web | 4. května 2007 v 0:34 | Reagovat

super a jsem rad ze pribyla tak brzy

11 ellion ellion | 4. května 2007 v 18:31 | Reagovat

supeerky =))))...tak eragon jo =DDD..myslím ten oheň...;-)....hafec =))

12 lord Tomikus lord Tomikus | 4. května 2007 v 19:32 | Reagovat

Zajímavá kapitola..

A brisingr, to je z Eragona, že??

13 tabby tabby | E-mail | Web | 4. května 2007 v 19:53 | Reagovat

Je to uzasne sem rada ze sem se tu koukla uz mi ta povidka chybela tak pisankej :0)

14 Flave Flave | 4. května 2007 v 20:53 | Reagovat

Všem moooc děkuju :-))))

Omlouvám se, ale dnes sem to nestihla a už ani nestihnu.

Ale fakt nejpozději do neděle tu bude.

Kouzel tu bude z Eragona víc a i některé podobnosti tam sou taky.

Třeba, že když se poraní Arcan nebo Harry, tak to ten druhý cítí a i to spojení.

15 bazilišek bazilišek | 4. května 2007 v 22:11 | Reagovat

ssssssssssuper konečně jsi zpět:-) kapitolky byli příjemnýmspestřením dne:-) zase se nám vzpamatoval další autor:-)njn někdo končí a někdo začíná (pokračuje) tak jen tak dál

16 MarS MarS | 5. května 2007 v 4:22 | Reagovat

hezke :) jsem rad, ze zase pises, toz at Ti nechybi inspirace a cas :)

17 MarS MarS | 5. května 2007 v 4:23 | Reagovat

mimochodem, neslo by to na te hlavni strance dat zase tak aby tam byly jenom 'hlavicky'? takhle je to desne neprehledny :(

18 Flave Flave | 5. května 2007 v 6:01 | Reagovat

Všem moc děkuju :-))

Taky jsem ráda, že jsem se vzpamatovala :-))

MarS, taky už sem to řešila, ale nějak se mi to nepovedlo.

Uvidím, ale něco s tím udělám.

19 Giner Giner | 5. května 2007 v 14:01 | Reagovat

Skvělá kapitolka, jsem ráda, že jsi zpět:-)

20 pasu-Hanka pasu-Hanka | Web | 5. května 2007 v 17:08 | Reagovat

nádherná kapitolka! supeeeeeeeer!!!

21 Flave Flave | 5. května 2007 v 17:56 | Reagovat

Děkuju :-))

A vrhám se konečně do psaní.

Dneska s novou kapitolou, ale už spíš nepočítejte.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama