47. Věštba a moc fénixe

21. srpna 2007 v 22:43 | Flave |  Harry Potter a Fénixův dědic I.
47. kapitola Věštba a moc fénixe
"Myslím, že, že se Harry učí černou magii," vyhrkla Hermiona.
"Proč si to myslíš?"
"No, protože už v Bradavicích často mizel neznámo kam a vracel se unavený, jakoby kouzlil několik hodin. To jsem ještě si nebyla jistá, ale když jsem viděla teď to s dveřmi... Jenom kouzlo z černé magie může být, tak silné."
"Mohu tě uklidnit," řekl klidně.
"Harry se nevěnuje černé magii. Vím to, protože jsem s ním," dodal, když viděl, že chce Hermiona protestovat.
"A co, Harry"
"To bohužel neprozradím. Je na Harrym, kdy vám to řekne. Sám jsem mu dokonce navrhl, aby vám to ještě neříkal. Ani nevíš, jaké má z toho výčitky, že vám musí lhát."
Hermioně spadla čelist.
"Jestli je to všechno, tak můžeme jít.
Hermiona neschopna slova přikývla.
Po té se co nejvíce vyhýbala Harrymu pohledu.
Ten byl nejdříve zmatený, ale pak to přestal vnímat.
Vyjel na ni až po několika dnech.
"Hermiono, co se děje, všiml jsem si, že se mi vyhýbáš."
Vzal ji do chlapecké ložnice, aby měli soukromí.
Hermiona se snažila nejdříve zapírat, ale pak mu to se sklopenýma očima všechno řekla.
"No a pak mi řekl, že je ti hrozně, když nám musíš lhát."
"Tak ty jsi si myslela, že se učím černou magii?" rozesmál se Harry.
Hermiona překvapeně vzhlédla.
Čekala, že se na ni naštve.
Harry se uklidnil.
"Opravdu rád, bych vám to řekl, ale opravdu nemůžu."
"Chápu to, Harry," řekla.
"Jen mi řekni jedno. Je to něco proti Ty-víš-komu?"
Harry rozvažoval kolik toho může říct, ale pak jen jednoduše přikývl.
"Určitě to zvládneš," řekla pevně.
"O tom si nejsem, tak jistý," povzdychl si.
Zaklínadla ovládal obstojně, ale zatajování, tak dobré nebylo.
Trénovali ho s Lexem každý den, ale pořád se to nelepšilo.
"Možná, že to je z toho, jak nesnášíš nitroobranu," řekl mu jednou Lex po neúspěchu.
Od té doby ho napadlo, že to bude asi pravda.
***
Do vánoc jim Lexter zadal ještě několik sledovacích úkolů.
Harryho skupina byla vždy neobjevená a díky tomu bodovací tabulka zaplňovala pěkná čísla.
Bylo právě 15. prosince, když Lex u snídaně, vztal.
"Tímto dnem ruším sledovací akce. Jsem rád, že se to obešlo bez jakýkoliv problémů. Svá kouzla můžete zrušit a začněte si užívat zimy. Dnešním dnem končí i vyučování. Další začne až 2. ledna."
Všichni zborově vykřikli.
Po snídani se každý vrhl po teplém oblečení a vyběhl ven do sněhu.
Byla ho venku pořádná spousta.
Harry si myslel, ž víc než v Bradavicích být sněhu nemůže, ale mýlil se.
Když náhodou dostal sněhovou koulí, která ho srazila, měla totiž obrovské rozměry, zapadl do sněhu, tak že se nemohl sám vyhrabat a museli mu Ron s Hermionou pomoct.
***
Nastali jim vánoční prázdniny, které si schutí vychutnávali.
Vyučování bylo bezva, ale dost je zmáhalo.
S běháním však nepřestali ani přez vánoce.
Když zašli hlouběji do lesa, který byl očarovaný, tak aby do něj nevkročil žádný tvor, který by jim chtěl ublížit, (Hermiona totiž našla knihu o tomto místě), zjistili, že jsou zde stromy, tak rozvětvené, že sních se sem nedostane.
A tak každé ráno mizeli neznámo kam a vraceli se těsně před snídaní.
"Netušil jsem, že ke zlepšení kondice je kondice potřeba," řekl jednou Ron utahaně, když se vraceli po rozcvičce.
Harry se zasmál.
Ve volnu trénovali kouzla nebo se venku oddávali sněhovým hrám, ke kterým se čas od času přidával i Lex.
Harrymu někdy připomínal Siriuse.
Sirius byl taky pro každou srandu.
A někdy mu Lex zase připomínal Remuse.
Byl autoritativní a věděl, kdy přestat.
***
Stovky mil od Harryho Pottera.
Draco Malfoy se úspěšně přemístil před nějaký hrad.
Byl celý z černého chladného kamene.
Byl rád, že se mu to konečně povedlo.
Pořád ho pozoroval Lexter, ale dnes ne.
Draco toho tedy využil a přemístil se ke svému pánovi.
Vešel dovnitř a proplétal se různými chodbami.
Sem tam ho zastavil nějaký smrtijed v kápi, ale když ukázal znamení zla, nechali ho jít dál.
Tak se dostal až k velkým dvoukřídlím dveřím, před hlídkovalo několik smrtijedů-
Ti ho bezeslova pustili, když uviděli znamení.
Jeden otevřel dveře a nechal ho projít dovnitř.
Mladík vešel do kruhové místnosti.
Voldemort seděl na svém křesle a pokýval, aby Draco přistoupil.
"Můj pane," poklekl smrtijed.
"Jak pokračuje tvůj plán, Draco?"
"Pořád mě hlídají, ale dokážu to, pane, Přivedu vám Pottera," sliboval.
"Dobrá. Ale teď už jdi a nevracej se, dokud ho nepřivedeš. Je to pro tebe nebezpečné a mohli by tě objevit."
"Ano pane."
Draco vztal, ještě jednou se poklonil a pak vyšel z temného hradu ven.
Po té se přemístil zpátky do své ložnice, kam předtím utekl, když si všiml, že ho Lexter nepozoruje.
***
Vánoce se překulily rychlostí blesku a už tu byl leden.
"Uspořádáme kouzelnické souboje," řekl jednou Lex všem při večeři.
"A začneme hned zítra. Proto vám odpadají všechny hodiny s kouzelníkem. Nemáme vás už, co učit a je čas zjistit, co jste se naučili."
Další den začli souboje.
Všichni po snídani zůstali na místě a čekali.
Lex je vyzval, aby li s nimi a zavedl je do mísstnosti, ve které čekali na začátku na zařazování.
"Tady počkejte," řekl Lex a vyšel ven.
Kouzelníci zůstali, jako nějaká stráž.
Harrymu se zdálo, že už od vánoc jsou nějak víc na pozoru a nenechávají studenty chodit samotné.
Harry, Ron, Hermiona, Cat a Draco se posadili k jednomu stolku a čekali.
Asi po půl hodině se Lex vrátil a zavedl je zpátky do jídelny.
Byla jiná.
Všechny stolky byly odsunuté ke stěnám, taže se uprostřed vytvořilo dost místa.
Zem byla pokryta něčím měkkým.
"Dnes začneme zkupinovými souboji. To znamená, že skupina bude bojovat proti skupině," řekl Lex, když si všichni posedali.
"Po té se vyberou nejlepší ze skupiny a budou bojovat jednotlivě."
Po té začal vyvolávat skupiny."
Měl před sebou hromádku lístečků, do které sáhl a náhodně vybral dva.
Na nich byly čísla, která určovala skupinu.
"První a pátá skupina," vyvolal Lex, když už vyhrálo několik skupin.
Ginny, Dean, Seamus, Nevile a nějaký student se postavili naproti první skupině.
Harry v ní poznal Pansi ze Zmijozelu.
Potom začal souboj.
Vzduchem létaly paprsky různých barev, ale pokaždé, když se přiblížily k divákům, zastavila je neviditelná bariéra, která měla přihlížející ochránit.Harry právě jásal s polu s ostatními, protože Ginny odzbrojila jednoho protivníka, když Pansi něco zamumlala a z hůlky jí vylétl ostře červený paprsek.
Ginny se mu nestačila vyhnout a paprsek ji srazil k zemi.
V té chvíli se v jídelně ozval obrovský řev.
Ginny totiž tekla krev z obličeje.
Pak už to šlo ráz na ráz.
Harry vyskočil, nějak překonal neviditelnou bariéru a přiklekl ke Ginny.
V té chvíli si neuvědomoval, že na něj všichni zírají a zašeptal léčící zaklínadlo.
"Waíse heill."
Ještě nikdy to nedělal a tak byl překvapený, že se mu to povedlo.
Lex se s ním snažil spojit, ale nedokázal to.
Harryho obrana mysli byla neuvěřitelně silná.
Až teď si Harry uvědomoval pohledy ostatních.
Byli užaslé a studenti si tiše šeptali.
A jsem v háji, pomyslel si.
Bez tak by se to dozvěděli, namítl Arcan.
To jo, ale ne teď. Ještě je brzy.
Harry vztal a došel ke skupině, která na něj hleděla stejně vyjevěně, jako ostatní.
"Co-co to bylo?" zeptal se Ron.
"Tady ne," zašeptal.
Malfoy si ho prohlížel zkoumavým pohledem.
"Běžte do svýh kolejí," rozkázal Lex, protože si chtěl s Harrym promluvit.
***
"Harry, nezlobím se na tebe," řekl, když zavedl Harryho do zařazovací místnosti.
"Prostě jsem v tu chvíli nepřemýšlel. Je mi to líto."
Opravdu mu to líto bylo.
Celou tu dobu se to snažili utajit a on to pak skazí.
"Pansi ode mně dostane trest. Škoda se napravit možná dá, ale šichni ti to neuvěří," pokračoval Lex.
"Pokus se rozhlásit, že jsi použil hůlku. Protože pokud jsi vzpomínám, měl jsi ji v levé ruce. Z té dálky si mohli splést směr odkud kouzlo vyšlo."
Harry si uvědomil, že má Lex pravdu a přikývl.
Opravdu ji instiktivně vytáhl.
"Ale Ron a Hermiona mi to věřit nebudou," namítl.
"Řekni jim pravdu. Ale taky jim řekni, aby to nikde nevykládali a zvlášť před Dracem Malfoyem. Mám tušení, že něco chystá."
"Tak proto nás pořád hlídají kouzelníci?"
Lex přikývl.
Pak se rozešli a Harry zamířil do společenky, kde ho čekalo spousta vysvětlování.
Kdyby se otočil, všiml by si, že ho pozorují něčí oči.
Oči, které nemají dobrý úmysl.
Když Harry vešel do společenky, Malfoy tam nebyl.
"kde je?" zeptal se.
Všichni pochopili a pokrčili rameny.
"Dobře. Musím s váma mluvit," vyzval je, aby šli za ním.
Vyšli na chodbu a zabočili do sovince.
Harry usoudil, že je na čase jim říct úplně všechno.
A začne od věštby.
Když vešli dovnitř, zvedl ruku a vyslovil zaklínadlo proti odposlouchávání.
Při čemž dělal kruh kolem celé místnosti.
Pak se k nim posadil.
"Chci vám říct celou pravdu," začal.
"Ale není to tak jednoduché."
"Máme čas," řekla Hermiona vlídně.
Věděla, že se něco děje.
"Pamatujete si, jak se rozbila ta věštba na odboru záhad?"
Přikývli.
"Jeden člověk ji znal a řekl mi ji. Brumbál mi ji přeříkal."
"A jak zní?" zeptal se Ron.
Harry se nadechl:
"Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží...
Narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku... a Pán zla ho poznamená jako sobě rovného; on však bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná...
Proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu...
Ten, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se narodí, až sedmý měsíc bude umírat."
Ron zbledl a Hermiona tiše vyjekla.
"Vidím, že jste to pochopili," řekl Harry ponuře.
"Ale to není všechno," pokračoval a řekl jim všechno o fénixově moci, kdo jsou další dědicové a že on s Lexem jsou náchylnější přidat se k temnému.
"A co ten fénix?" řekl Ron, když se vzpamatoval.
Arcane? zavolal Harry.
Ve vteřině sletěl k nim majestátný fénix.
"Jmenuje se Arcan," představil ho Harry.
Fénix radostně zatrilkoval.
Tenhle je safírový, ale vy ho vidíte, jako rudého," pokračoval Harry.
Už ne, řekl Arcan.
V tu chvíli se ve výrazu ostatních něco změnilo.
"Taky ho už vidíme," řekla Hermiona a pohladila Arcana po peří.
"Takže Brumbál o vás neví? Jako o dědicích?" otázal se Ron.
"Neví," přisvědčil.
"A ani mu to nehodlám říct. Vy jste vyjímka."
Ještě nějakou dobu se bavili o moci fénixe, když Ronovi zakručelo v břiše.
Ani si neuvědomili, že propásli oběd a je čas na večeři.
"A ještě něco," zastavil je, když chtěli odejít.
"Musíte mi pomoct rozhlásit, že to kouzlo vyšlo z hůlky. Měl jsem ji totiž v levé ruce, když se to stalo."
"Dobrý nápad," řekla Hermiona.
Harry zrušil kouzlo, které použil a všichni čtyři sešli na večeři.
Malfoy už tam byl.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama