6. kapitola

13. června 2008 v 17:33 | Flave |  Harry Potter a Přítel Přírody
Doufám, že se vám kapitolka bude líbit a necháte mi nejaký komentář.
Ještě bych těla připomenout, že probíhá ještě několik dní soutěž o foťák.
Článek najdete o několik článků pod tímhle.
Flave :-))
***

6. kapitola
Když se přemístili, Harry pomohl Siriusovi do postele a hned mu dal nějaké lektvary.
Aniž by Sirius nějak příliž vnímal, vypil lektvary a usnul.
Harry na chvíli odešel do vedlejší místnosti, aby si ještě doléčil nějaká zranění a taky vypil nějaký lektvar na bolest.
S nepříjemným překvapením zjistil, že posilující lektvar došel a tak se rozhodl, že až mu bude líp, pokusí se načerpat energii z nějakého živlu.
S motáním hlavy se vrátil k spícímu Siriusovi a posadil se do měkkého křesla.
to ticho a klid ho tak ukolébalo, že usnul ani netušil kdy.
Jediné, co věděl bylo, že ho zbudil nějaký nečekaný hluk.
Rozespale vyskočil z křesla s hůlkou v ruce.
Už je jak Moody, pomyslel si.
Rozhlédl se kolem, ale nic neviděl a tak si zase sedl a pak si toho všiml.
Nejspíš to vykřikl Sirius.
Celý obličej se mu topil v potu a zbytek těla na tom bylo stejně.
Harry k němu přistoupil a ani nemusel mu sahat na čelo, aby zjistil, že má vysokou horečku.
Okamžitě vyběhl pro lektvar na sražení a nalil ho do něj.
Sirius nevnímal oči měl pevně zavřené a zdálo se že neskutečně trpí.
Harryho únava byla docela pryč.
Přisunul si křeslo blíž a nezpouštěl z kmotra oči.
Zároveň odpočítával minuty do začátku působení lektvaru.
Když zbývala jen minuta a žádná změna se nedostavila, začal být nervózní a když i ta minuta uplynula, začal zmateně přemýšlet co má dělat.
Možná, že by ho měl donést na Grimmauldovo náměstí, protože nemocnice nepřipadala v úvahu.
Hned to, ale zamítl a rozhodl se mu dát ještě jeden lektvar.
Víc se neodvažoval, protože nevěděl, co by to udělalo.
Když počkal ještě hodinu, kdy se pokoušel přemlouvat, že to bude dobré, že se Sirius uzdraví a tak podobně, rozhodl se jednat.
Musí ho přemístit na ústředí.
Oblékl si svůj plášť, který ani ne před třemi hodinami sundal, vzal Siriuse do náručí a namáhavě se s ním přemístil.
Objevili se u zdi kýženého domu.
Harry se rychle rozhlédl a pak, co mu to síly dovolovaly, zamířil ke starým dveřím.
Hlasitě zaklepal a počkal až uslyší něčí kroky což bylo při křiku obrazu paní Blackové skoro nemožné.
Pak opatrně opřel Siriuse o zeť a postoupil víc do stínu.
V zeleno hnědém plášti by ho sice nepoznali, ale možná že si Sirius něco pamatuje a Brumbál zase zná pána přírody a tak by si to mohli dát do souvislosti.
A to Harry nechtěl.
Alespoň zatím ne.
Dveře se otevřeli a v nich stál Remus, který nejdřív čekal, co se bude dít a pak uviděl Siriuse opřeného o zeť.
To Harrymu stačilo a přemístil se domů.
Bude to tak bezpečnější pomyslel si, když si šel lehnout.
smrtijedi o tomhle místě vědí a Sirius by tu byl v nebezpečí.
Hned ráno využil energii z ohně což se mu vyplatilo, protože hned ještě ten den ho zavolalo znamení na pomoc.
Tentokrát to nebyli smrtijedi, ale rozzuření vlkodlaci.
Členové fénixova řádu se sotva bránili na tož, aby útočili.
Nejspíš včerejší noc probděli k vůli Siriusovi, uznal Harry, když se neslišně plížil za tvory.
Schoval se za strom odkud měl dobrý výhled na všechny bojující.
Pak už to šlo rychle.
Harry se dostal zvířatům do myslí a pomohl jim najít cestu.
Pak jim přikázal, aby utekli, co nejdál a oni poslechli.
Za chvíli tan nezůstal nikdo kromě překvapených a zraněných členů.
Ti, kteří ještě měli dost sil, vzali ty zraněné, aby se s nimi přemístili k Mungovi, ale zastavil je něčí hlas.
"Můžu jim pomoct.
Ze stínu vyšel mladík v hnědo zeleném hábitu.
Přestali ve svém úsilí a ostražitě hleděli na Harryho.
"Vy jste nám pomohl minule?" ozval se jeden z členů, kterého Harry neznal.
Harry přikývl, ale pohled se mu upíral na Brumbála, který si ho zkoumavě prohlížel.
"Není moc času," připomněl Harry.
Na ta slova se nezranění členové vzdálili na pokyn Brumbála a Harry přidřepl k prvnímu zraněnému.
Natáhl nad něj ruku na které měl vypálené znamení přírody a vyslovil kouzelná slova.
"Jsem pán a přítel přírody. Prosím sílu její na pomoc. Aby odvrátila jistou smrt či nemoc."
Harry ucítil teplo, které za chvíli zmizelo a muž se pohl a po chvíli zmizela i zranění.
Harry věděl, že je muž v bezvědomí, ale zatím to bylo pro něj dobré k vůli bolesti.
To samé provedl ještě asi jedenáctkrát až už byl konečně hotový.
Ostatní ho z povzdálí sledovali až když viděli, že je hotový, tak se k němu odvážil přistoupit Brumbál.
Harry kontroloval posledního, když zaznamenal nějaký pohyb.
Nepřekvapilo ho, když se u něj objevil Brumbál.
"Budou v pořádku," řekl Harry a čekal.
"To je dobře," odpověděl ředitel a Harry málem sebou leknutím trhl.
Až teď si všiml Brumbálova strhaného výrazu.
Vypadal o několik let starší než byl doopravdy.
"Vy nejste Patrick," Brumbál spíš konstatoval než aby se ptal.
Snažil se o tom neznámém zjistit, co nejvíc.
Harry se usmál jeho důvodu a jen odpověděl:
"To opravdu nejsem. Bohužel je mrtvý. Já jsem to převzal."
Pak se otočil na ostatní, pokýval jim na pozdrav a než se kdokoli stačil vzpamatovat, přemístil se.
***
Když pochopili, co se děje, nadali si proč ho nezadrželi.
Ale bylo už pozdě a tak se všichni přemístili na ústředí, kde je čekalo překvapení.
Když všichni vešli do kuchyně, u stolu neseděl nikdo jiný než Sirius a probíral se starými novinami.
Chyběli jen ty dnešní o Harryho smrti.
Četl si, co se všechno stalo, když byl v oblouku.
Odložil noviny a unaveně se na všechny usmál.
"Ještě jsi měl zůstat v posteli," řekl přísně Brumbál, ale bylo na něm vidět, že je rád, že je Sirius v pořádku.
"Brumbál má pravdu," zavrčel Remus.
Přistoupil ke kamarádovi a poplácal ho po rameni.
Větší polovina členů se tam cítila zbytečná a tak se přemístili na určená místa.
V kuchyni nakonec zůstali jen Remus, Brumbál, pan a paní Weasleyovi, a Tonksová.
Ti se všichni posadili k Siriusovi.
"Mohli bychom vědět, co se stalo a jak jsi se dostal sem?" začal Brumbál.
"Já si to ani moc nepamatuju a vlastně ani nevím, co je skutečnost a co ne," začal Sirius.
"Tak to zkus," pobídla ho Tonksová.
"Byl jsem v oblouku, nechtějte po mě, aby vám řekl, co tam bylo, jen si pamatujte, že je to to nejhorší místo," řekl, když Tonksová otevírala pusu.
Při vzpomínce se otřásl.
"Všechno to mám zamlžené. Vím, že jsem se prodíral nějakým lesem a taky, že mě někdo podpíral a pak taky nesl. Jasnější to mám až, když jsme byli na ministerstvu v komnatě s obloukem. Vím, že jsem ležel na zemi a když jsem se probral, tak že vedle mě někdo byl. Myslím myslím, že to byl Harry."
Všichni zatajili dech, ale nikdo nic neříkal a tak Sirius pokračoval.
"Pak už to mám zase zamlžené. Možná jsme procházeli nějakými chodbami a pak jsme si přehazovali hábity. Pak už nic nevím. Poslední matnou vzpomínku mám na to, že do mě vlily nějaký lektvar. To je všechno."
Sirius domluvil a ani jednomu se nechtělo prozradit Siriusovi tu smutnou zprávu.
"Siriusi," odhodlal se Remus.
"To nemohl být Harry," řekl opatrně.
"Říkám, že se mi to mohlo jen zdát, ale... cože? Proč by to nemohl být Harry?"
"Víš, Harry se o prázdninách ztratil a ještě se neobjevil a my my jsme si skoro jistí, že že je mrtvý," s těmito slovi Remus položil na stůl dnešní výtisk Denního věštce.
"To to nemůže být pravda."
Sirius sáhl po novinách.
Ani nemusel listovat, protože hned na první straně se skvěl velký titulek.
Harry Potter byl prohlášen za mrtvého.
Sirius nechtěl číst dál.
"To není pravda. Jsem si jistý, že jsem ho viděl. Mluvil na mě."
Všichni se na něj soucitně podívali.
"To se ti zdálo," řekl Remus, který už také ztratil naději v Harryho přežití.
"Já nejsem blázen!" vykřikl Sirius a vrávoravě se postavil.
"jsem si jistý, že to byl on."
Chtěl odejít, ale ještě se k nim vrátil.
"A nikdy bych si nemyslel, že ho pochováte, tak brzy. Sami víte, jak je nadaný, ale to je vám asi jedno. Pro vás je to jednodušší. Nemusíte nikoho hlídat," to už řval až mu hlas přeskakoval.
Pak se otočil a odešel do svého pokoje.
"Půjdu za ním," rozhodl se Remus, ale Brumbál ho zastavil.
"Nech ho v klidu. Bude si muset na to zvyknout, jako my," povzdechl.
"Když už jsme tady," rozhodl se pan Weasley "mám pár otázek."
Nikdo neměl nic proti a tak pokračoval.
"Kdo byl ten, co nám pomohl? Vždyť toho údajně zabili smrtijedi."
"Tohle opravdu není Patrick, zavrtěl hlavou Brumbál.
"Sám bych rád věděl, kdo to je a jak je možné, že ho také nedostali. Je dost možné, že se někde schovával nebo byl prostě někde pryč. Ať tak či tak, je dobře, že linie pána přírody pokračuje."
"A proč jsme museli odejít, když léčil?" pokračoval Artur.
"Říká se že při tom pronášejí tajné zaklínadlo, které slyší jen ten raněný a ten si to po probuzení pamatuje jen matně. Přidává jim to na tajemnosti," vysvětlil ředitel.
"Ale jestli dovolíte, už půjdu. Musím si promluvit s členy, kteří hledají Harryho."
Všichni se rozloučili s Brumbálem a ten se letaxem přenesl do Bradavic.
***
Sirius seděl na posteli opřený zády o zeď a díval se ven z okna na zacházející slunce.
Byl tu už několik hodin a nehodlal to nijak měnit.
Pořád nad tím přemýšlel a tím víc si uvědomoval, že se mu to nezdálo, jak mu ostatní říkají.
Vzpomínal, jak ležel na zemi před obloukem a slyšel něčí hlas.
Když otevřel oči, byl vedle něj Harry.
To mu stačilo k tomu, aby věřil, že Harry žije.
Ale, jak by to mohl dokázat?
Rád by Harryho našel a řekl všem, že on není mrtvý, že si žije v celku dobře a nic mu nehrozí.
Jak moc si to Sirius přál.
Pokoušel si vzpomenout na jakoukoliv maličkost, která by napomohla k Harryho nalezení, ale z přemýšlení ho brzy začla bolet hlava a tak toho nechal.
Plný různých pocitů si lehl a za chvíli usnul.
***
Harry se přemístil do domu a rozhodoval se, co dál.
Nerad opět ztratil Siriuse i když to bylo zatím dočasně.
Pro něj to bylo, jakoby to mělo trvat věčně.
Věděl, že je jeho kmotr v pořádku, protože to vyčetl z Brumbálovy mysli a to ho uklidňovalo.
Nakonec se rozhodl, že si půjde pročistit hlavu a proběhne se.
Ještě v domě se proměnil v bílého vlka a vyběhl ven.
Co nejtišeji a nejhbitěji se proplétal mezi stromy, což nebylo tak lehké, jak by si někdo pomyslel, ale pro něj to byla zábava a zároveň i trénink.
Vrátil se o tři hodiny později, unavený, ale s uspořádanými myšlenkami.
Už si chtěl lehnout do své postele, když z pozavřených víček zahlédl neco na ní ležet.
S námahou oči otevřel a držel se, aby se nerozesmál.
Silver na něj koukal svýma očkama přímo uprostřed postele.
"To je moje," zaprotestoval Harry, ale nebylo mu to nic platné.
"Rád bych si lehl," zkusil to jinak, ale vlk se ani nehl a ještě na Harryho zamrkal.
"Tak, jak chceš."
Uchopil přikrývku na které Silver ležel a i s ním ji lehce stáhnul na zem.
Se Silverem to, ale ani nehlo.
Jen si poskládal pohodlněji tlapy a zavřel oči.
Harry si vzdychl a konečně si lehl na volnou postel.
Chvíli pozoroval spícího Silvera a pak usnul.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Viky Viky | 13. června 2008 v 18:22 | Reagovat

nádherná kapitolka, jen by mě zajímalo, za jak dlouho jim dojde, že Harry je pánem přírody =)moc se těším na pokráčko

2 Petr Petr | 13. června 2008 v 22:21 | Reagovat

PAráda kdy ude další  ted sem dočet ale3 kapitoli co mi spadl nwet a už se nemožu dočkat nad lší kapitolu

3 Flave Flave | 14. června 2008 v 10:04 | Reagovat

Viky, ani bych se nedivila kdyby na to nepřišli vůbec :-)

Petr, další bue zase v pátek a bude to předposlední

4 snapeova snapeova | E-mail | Web | 14. června 2008 v 11:11 | Reagovat

moc pěkná kapitola těším se na další pátek ;-)

5 Anna Anna | 14. června 2008 v 12:01 | Reagovat

Zajimaví, jsem zvědavá jak to bude pokračovat.

6 Kassiel Kassiel | E-mail | Web | 14. června 2008 v 14:19 | Reagovat

Opravdu krásná kapitolka. Těším se na pátek.

7 Kate Kate | Web | 15. června 2008 v 14:56 | Reagovat

Nádherná kapča.Sem zvědavá jak to pude dál

8 mione mione | 15. června 2008 v 15:33 | Reagovat

krasna kapce jako vzdycky!!!!tesim se na dalsi!!!!!=)

9 niki niki | E-mail | Web | 20. června 2008 v 8:57 | Reagovat

Pěkná kapča.....

10 manik manik | Web | 23. června 2008 v 13:50 | Reagovat

jako mazáácký! =D

11 Blytonka Blytonka | 2. července 2008 v 19:08 | Reagovat

To je krásný... =D

12 avlako avlako | Web | 3. července 2008 v 20:26 | Reagovat

ten vlk byl dobrej

13 Kacka Kacka | 25. července 2008 v 8:20 | Reagovat

Moc hezka povidla, jen by ma zajimalo, kdy mas v planu pokracovani??? uz se nemuzu dockat!!!:-)

14 Verush;) Verush;) | 8. srpna 2008 v 16:27 | Reagovat

dalšíííííííííííííííííííííí

15 Jirka Jirka | 7. září 2008 v 21:22 | Reagovat

Pěkný čtení. Jen nevím proč se Hary neozve aspoň Siriusovi? Dopiš prosím další ..

16 sir matyas sir matyas | 18. září 2008 v 20:40 | Reagovat

prazdniny uz jsou davno pryc tak by mne zajimao zda se hodlas vratit k psani

17 manik manik | Web | 19. října 2008 v 9:12 | Reagovat

Docela by mě zajímalo, jestli ještě hodláš v psaní pokračovat, tahle povídka je totiž skvělá, byla byškoda ji jen tak zahodit

18 Pája Pája | 17. listopadu 2008 v 14:41 | Reagovat

moc pěkná povídka budeš v ní pokračovat? byla by škoda kdyby ne :)

19 Liane Liane | Web | 3. února 2009 v 10:50 | Reagovat

to Flave: Hej holka, doufám, že v tom psaní hodláš pokračovat, protože by byla škoda to jen tak zahodit, nemyslíš?

POvídka je fakt dobrá, námět originální, zpracování taky dobrý, tak šup, přece toho jen tak nenecháš

20 Neznámá Neznámá | 26. března 2009 v 21:52 | Reagovat

Flave sice jsem našla tuhla stránku nedávno ale příjdem mi divný že tady píšeš 14.6. že píšeš že další kapča bude v pátek a žádná další tu není.

21 Neznámá Neznámá | 21. srpna 2009 v 8:46 | Reagovat

Mám nápad Flave v povídce nepokračuje tak z ní uděláme komentářovou povídku.

22 Neznámá Neznámá | 7. září 2009 v 22:12 | Reagovat

Nevíte proč Flave už nepíše?:-(

23 Imala Imala | 9. listopadu 2009 v 21:30 | Reagovat

Pěkný ... :)

24 kejt kejt | 2. února 2010 v 20:32 | Reagovat

krása bude někdy další kapitola jak koukám na datumi je to docela dlouho co tohle vyšlo... jinak je to moc hezký

25 HORN21Luann HORN21Luann | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 9:16 | Reagovat

Don't you understand that it is high time to get the <a href="http://bestfinance-blog.com/topics/personal-loans">personal loans</a>, which will make your dreams come true.

26 Rej Rej | E-mail | Web | 24. října 2011 v 17:07 | Reagovat

Usmívej se,zítra bude hůř…:-) Dobrej článek...

27 loans loans | E-mail | Web | 21. března 2012 v 15:56 | Reagovat

The mortgage loans suppose to be important for people, which are willing to organize their own organization. In fact, that is very comfortable to receive a sba loan.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama